Test funkčního prádla Devold Tuvegga: chytrá horákyně

Norský výrobce funkčního prádla Devold je na trhu nejdéle. Jeho tradice výroby oblečení do nepříznivých klimatických podmínek sahá až do roku 1853 a kolem přelomu 19. a 20. století Devold oblékal nejslavnější polárníky včetně Amundsena a Nansena. Člověk by tedy řekl, že se firma z norského Alesundu bude tradicionisticky držet huňatých kousavých svetrů, které si spojujeme s vousatými dobrodruhy objevitelského dávnověku.

Omyl – Devold je v oboru asi nejinovativnější, což se týká především merino vlny. U tohoto osvědčeného přírodního materiálu neustále zkouší nové postupy zpracování, obohacování jinými materiály, vrstvení, kombinování zón.

O inovacích z dílny Devold se dočtete zde.

Cena z Mnichova

Na odborném veletrhu sportovních potřeb a outdoorové módy ISPO 2018 v Mnichově získalo cenu za inovativní přístup funkční prádlo Devold Tuvegga. V čem je to krok dopředu? Ve snaze udělat si na to názor jsem triko a spodky Tuvegga celý rok zkoušel v odlišných podmínkách.

Při outdoorových aktivitách se člověk typicky dostává do dvou mezních situací:

  1. Nehýbete se (nebo se hýbete jen velmi málo), takže si tělo “topí” víceméně jen bazálním metabolismem. Ten má tepelný výkon asi 80 – 100 W, tedy jako jedna žárovka. Nic moc… Pokud je proto venku nízká teplota, je vám zima. V této situaci potřebujete omezit tepelné ztráty co nejlepší izolací. Typickým příkladem je v zimě táboření, klasické lyžování na vleku nebo třeba sezení se svařákem na après–ski.
  2. Hýbete se velmi intenzivně. Tělo je v extrému schopno generovat tepelný výkon až 1200 W (dvanáctkrát víc, než v klidu), takže se přehříváte a potíte. V této situaci potřebujete co nejefektivněji odvádět pot od pokožky. Typickým příkladem jsou v zimě běžky, skialpy, sněžnice, běh nebo kolo.

Pro obě tyto situace se můžete promyšleně obléknout, a to včetně termoprádla. V prvním případě zvolíte základní vrstvu co nejteplejší, ve druhém co nejprodyšnější. Jenže v realitě je to složitější. Aktivity většinou různě střídáme, což dokazuje třeba zimní přechod nějakého pohoří “natěžko”. Během dne jdete horami s batohem na zádech, takže platí druhá situace. Večer bivakujete na sněhu, takže platí první situace. Anebo prostě vyrazíte do Špindlu na sjezdovky a kvůli posezení u svařáku se vám nechce tahat dvoje termoprádlo.

Dva v jednom

Otázka tedy zní, jak oba požadavky na odlišné funkce základní vrstvy spojit. Do určité míry je to splňuje už samotná merino vlna – hřeje a zároveň transportuje vlhkost. Některé řady Devold víc izolují (třeba Expedition), jiná víc odvádějí pot (třeba Wool Mesh). Konstruktéři Tuveggy ale chtěli obě funkce maximalizovat v jednom funkčním prádle, které by bylo co nejvšestrannější. Vsadili na dva principy:

  1. Nový úplet z merina se dvěma odlišnými stranami. Z rubové strany je hladký, takže dobře transportuje pot. Z lícové strany je žebrovaný (3D), takže v drážkách přímo u těla zadržuje vzduch, nejlepší tepelný izolant. Triko Tuvegga má tenhle “obojaký” materiál na hrudi, na bocích a na horní ploše paží. Tedy tam, kde se potřebujeme nejvíc zahřát.
  2. Promyšlená zonace. Kromě shora zmíněného revolučního úpletu je triko Tuvegga tvořeno ještě dvěma dalšími materiály umístěnými na strategických místech. Síťovaný “mesh” najdete v horních dvou třetinách zad a pod pažemi. Tedy přesně tam, kde se nejvíc potíme. Zbytek trika doplňuje základní merino úplet, který známe třeba z řady Hiking

Výsledný trik spočívá v rozhodnutí, kterou stranou Tuveggu podle typu své pohybové aktivity obléknete. Z rubové (hladké) strany by tričko mělo lépe odvádět pot, zatímco z lícové (žebrované) strany by mělo víc hřát. Aby se to nepletlo, je oboustranný materiál z rubu světlejší a z lícu tmavší. Pokud je tedy velká zima, měli byste mít triko tmavou stranou k tělu (u pokožky pak budete mít silnější vzduchovou vrstvu) a naopak. 

Takhle to aspoň tvrdí vývojáři Devoldu. Marketéři k tomu přidávají propagační fráze typu “Zažijte skvělý pocit z neomezeného pohybu a pocit volnosti v neodolatelně pružném materiálu s dokonalým střihem co absolutně přilne k tělu a přece ho téměř nezaregistrujete”. Jaká je realita?

Prvotní dojem

Triko a spodky Tuvegga jsou velmi příjemné už na první obléknutí. Sednou, nikde neškrtí ani se nevyhrnují, což je u základní vrstvy předpoklad funkčnosti. Standardní ploché švy asi nemá smysl zmiňovat, ale u trika potěší otvory na palce zabraňující vyhrnování a zdvojený lem na zápěstí. Na můj vkus by jen triko mohlo být víc ke krku. Dalším prvotním zjištěním je, že vlněný materiál ani trochu nekouše. To je prý dáno malým průměrem vláken merino vlny (jen 18,7 micronu), která se při styku s kůží prostě ohnou. Případné obavy z vlny na holém těle jsou jemností materiálu každopádně okamžitě rozptýleny.     

Dalším příjemným zjištěním je, že ani po roce poměrně intenzivního používání a opakovaného praní prádlo nezměnilo tvar. Nikde se nevytáhlo ani nesmrsklo, stále přesně sedí tam, kde má.

Jak prádlo funguje?

Triko a spodky Tuvegga jsem během roku oblékl na řadu různorodých outdoorových akcí. Zimní táboření v Podkrkonoší, březnový přechod Velké Fatry na sněžnicích se spaním venku, sjezdové lyžování v rakouském Hintertuxu, velikonoční splutí Mastníku na kánoi, červnový víkendový trek Rychlebskými horami, letní VHT na Kavkazu, podzimní bivak v Jizerkách… Odlišná venkovní teplota, odlišná tělesná aktivita, odlišná potivost.

Samozřejmě jsem experimentoval hlavně s převlékáním prádla podle potřeby víc se zahřát nebo být víc v suchu. Několikrát jsem to záměrně udělal i přesně obráceně, než předepisuje výrobce. V mrazivém počasí na zimní Fatře nebo na sjezdovkách na rakouském ledovci jsem tedy oblékl na tělo rubovou (hladkou) stranu a v letní Gruzii naopak lícovou (žebrovanou stranu). A naopak. Cílem celého toho složitého laborování bylo zjistit případné rozdíly.

Shrnutí? Ve srovnání s jiným funkčním prádlem Devold se mi Tuvegga zdá opravdu univerzálnější. Je to jen subjektivní vjem – na přesné změření tepelného odporu by byla třeba termokamera (viz porovnání řad Devold zde). “Teplá” strana prádla ale pocitově zahřeje víc, než “protipotivá”, zatímco v té druhé jsem se zase cítil víc v suchu. I tady by se v laboratoři jistě dalo udělat měření, které by moje pocity prokázalo nebo vyvrátilo.

Ale nakonec k čemu čísla? Stačí, že se Tuvegga velmi příjemně nosí, zahřeje a vstřebá pot. Zvládla široké spektrum outdoorových situací od vysoce aerobního přechodu kavkazského sedla Acunta (3431 m) přes deštivý nocleh pod širákem v Rychlebkách až po sněhový fičák pod alpskou horou Grosser Kaserer. Norové to prostě mají dobře vymyšleno.

Ivan Brezina