Horská služba existuje v ČR již od roku 1934. Po celou dobu své existence pomáhá lidem, kteří se dostanou do problémů v horských oblastech. Tím, jak se zvyšuje návštěvnost českých hor, roste také celkový počet úrazů. Horskou službu naleznete nejen v lyžařských střediscích, ale její služebny pokrývají všech 7 oblastí po celé ČR. Horská služba nosí oblečení BERGANS.
Poslání a úkoly
Horská služba ČR při výkonu své činnosti zejména:
- Organizuje a provádí záchranné a pátrací akce v horském terénu.
- Poskytuje první pomoc a zajišťuje transport zraněných.
- Vytváří podmínky pro bezpečnost návštěvníků hor.
- Zajišťuje provoz záchranných a ohlašovacích stanic HS.
- Provádí instalaci a údržbu výstražných a informačních zařízení.
- Spolupracuje při vydávání a rozšiřování preventivně bezpečnostních materiálů.
- Informuje veřejnost o povětrnostních a sněhových podmínkách na horách a opatřeníchHS k zajištění bezpečnosti na horách.
- Spolupracuje s orgány veřejné správy, zejména ochrany přírody a životního prostředí.
- Sleduje úrazovost a provádí rozbor příčin nehod na horách, navrhuje a doporučuje opatření k snížení jejich počtu.
- Provádí hlídkovou činnost na hřebenech, sjezdových tratích, pohotovostní službu na stanicích a v domech HS.
- Provádí lavinová pozorování.
- Připravuje a školí své profesionální i dobrovolné členy a čekatele.
- Spolupracuje s ostatními záchrannými organizacemi doma i v zahraničí.
První pronikání člověka do neznámých hor s sebou přineslo i první oběti. Jednalo se o lovce, bylinkáře a hledače zlata, kteří zabloudili a zahynuli. Člověk začíná hor využívat ke svému prospěchu. Dostává se čím dál výše a po celých horách si staví příbytky. Život v horách je tvrdý i v souvislosti s klimatickými podmínkami. Nečekané zvraty počasí život na horách znepříjemňují.
Reference:
Lepší oblečení než Bergans HS za téměř třicet let mého sloužení neměla. Materiály, střihy i funkčností. Věřím v další dobrou spolupráci.” Petr Konůpka, člen Horské služby Lysá Hory, Beskydy
Z historie Horské služby
První pronikání člověka do neznámých hor s sebou přineslo i první oběti.Jednalo se o lovce, bylinkáře a hledače zlata, kteří zabloudili a zahynuli. Člověk začíná hor využívat ke svému prospěchu. Dostává se čím dál výše a po celých horách si staví příbytky. Život v horách je tvrdý i v souvislosti s klimatickými podmínkami. Nečekané zvraty počasí život na horách znepříjemňují.
Začátek turismu
Postupně začínají chodit do hor i návštěvníci,které láká krásná příroda. Hosté přicházejí v létě i v zimě a obracejí se na domácí obyvatele a znalce hor, aby je zavedli do neznámých koutů pohoří. Proto vzniká už v roce 1850 koncesovaná služba průvodců a nosičů, podmíněná znalostí první pomoci.
Hanč a Vrbata
V zimním období 1900 byla provedena první organizovaná záchranná akce v Krkonoších. 24. března 1913 tam zahynuli při závodě v běhu na 50 km Bohumil Hanč a jeho kamarád VáclavVrbata. Ve sněhové bouři Vrbata poskytl Hančovi část svého oděvu, ačkoli věděl, že nasazuje vlastní život, což bylo posuzováno jako základní čin v pomoci člověka člověku v horách. Proto se stal 24. březen v ČR Dnem Horské služby.
Lyžařství na vzestupu
Po první světové válce dochází k velkému rozvoji lyžařství v českých zemích, a díky tomu stoupá počet návštěvníků zimních hor. S tím se ruku v ruce zvyšuje i počet úrazů a tragických nehod. Již řadu let školili lékaři místní hasiče v poskytování první pomoci v horách. K hasičům se přidružili členové místních spolků zimních sportů a místní obyvatelé. Všichni tito lidé byli většinou velmi dobrými znalci hor. Jejich jedinou nevýhodou bylo nejednotné vedení.
První záchranný sbor
Před zimou v roce 1934 se vytvořil v Krkonoších samostatný záchranný sbor čítající šest oddílů. Zima je dokonale prověřila, a tak byla 12. května 1935 založena jednotná organizace Horské služby v Krkonoších. Předsedou byl okresní hejtman ve Vrchlabí a ustaveno bylo pět stanic. Hlavním problémem bylo materiální vybavení členů HS. Tento nedostatek byl vyrovnán nezměrnou obětavostí, skromností a vynikajícím kamarádstvím členů HS.
Poválečný vývoj
Politické události a druhá světová válka přerušily existenci HS, ale jen co do jména. Podstata práce a myšlenka přežívaly i za okupace. V září 1945 dochází k obnovení činnosti Horské záchranné služby (HZS) v Krkonoších. Postupně vznikají záchranářské spolky i v jiných oblastech. V roce 1948 – Jeseníky, Šumava, 1949 – Orlické hory, 1951 – Beskydy, 1954 – Jizerské hory, 1955– Krušné hory. V roce 1950 se usnesl aktiv dobrovolných pracovníků HZS a požádal o zařazení do tehdejšího Státního výboru pro tělesnou výchovu a sport v Praze. Byly schváleny stanovy HZS.
Sjednocení Čechů a Slováků
Ke sjednocení dvou největších záchranných organizací v republice, Horské záchranné služby a Tatranské horské služby, dochází 1. 12. 1954, kdy byla ustavena Horská služba s celostátním působením. Byl změněn členský odznak a vytvořeny oblastní komise HS. Nastává velký rozvoj Horské služby. V roce 1957 byl zrušen Státní výbor pro tělesnou výchovu a sport a vytvořen Československý svaz tělesné výchovy, pod jehož vedení spadala v celé republice i Horská služba. Se zvýšenou úrovní Horské služby rostlo i materiální vybavení záchranných stanic i členů HS. Kromě základních pomůcek, jako jsou svozné saně, lyžařská a horolezecká výzbroj, oblečení členů a zdravotnický materiál, pronikají do vybavení HS další moderní pomůcky pro záchrannou i preventivní činnost.
Kontakt se zahraničím
Zvláštní vliv má zvýšený mezinárodní styk se za hraničními partnery z alpských zemí. Bylo zavedeno mezinárodní značení sjezdových tratí a lyžařských cest. Začínají se používat SOS telefony a radiostanice. Od roku 1967 se jezdí po našich horách sněžné skútry. Postupně se budují a modernizují objekty záchranných stanic a domy HS. Naše Horská služba se stala postupně jednou z nejlépe vybavených organizací svého druhu ve východní Evropě. Pravidelná účast na zasedáních a kongresech IKAR (Mezinárodní federace záchranných služeb) a úspěšné zvládnutí Mezinárodního symposia ve Vysokých Tatrách v prosinci 1967, které řešilo problém právního postavení záchranných služeb a bezpečnosti v horách,vyústilo v přijetí HS ČSSR za člena IKAR, po boku dalších záchranných služeb v Evropě.
Organizační vývoj HS
Dalším mezníkem v upevnění organizační struktury HS bylo schválení nového statutu v letech 1975, resp. 1986. Další změna přišla v roce 1990. Vzniklo tzv. Sdružení horských služeb ČR, kdy jednotlivé oblasti (Šumava, Krušné hory, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Jeseníky a Beskydy) měly svoji právní subjektivitu. V roce 2001 vzniká jeden právní subjekt – občanské sdružení Horská služba České republiky. Občanské sdružení je financováno převážně z rozpočtu Ministerstva zdravotnictví. V průběhu roku 2004 došlo k dohodě jednotlivých ministerstev, pro které HS vykonává činnost, že nadále bude HS zastřešována Ministerstvem pro místní rozvoj, jako podpora cestovního ruchu. Na základě rozhodnutí vlády dochází k vytvoření obecně prospěšné společnosti – Horská služba ČR, o.p.s., která od1. 1. 2005 přebírá odpovědnost za činnost HS v České republice.